Běhám

Mám ráda pohyb.……..ten horizontální, vertikální, ale i to přešlapování na jednom místě.

Ten pohyb směrem k horizontu je pohyb tréningu a trénovanosti. Začíná naším prvním nádechem, prvními samostatnými kroky, chůzí a běháním v prvních letech života. Pokračuje dalšími a dalšími „prvními“ „samostatnými“ kroky a pohyby, když…….

Ve svém životě se neustále trénujeme ve své schopnosti dosáhnout horizont, který je před námi. Překonáváme výzvy, hranice svého komfortu, posunujeme laťku svých schopností, hledíme na horizont a suneme se k němu……………….je na dosah a jakmile tam přiběhneme, jeho obraz zmizí. Rozplyne se jako pára. Naštěstí objevíme na horizontu jiný obraz.

A tak se někdo rád dívá na jeden horizont a užívá si ten pohyb k němu šnečí rychlostí. A někdo možná kouká na jeden horizont proto tak dlouze, protože zapomněl jít, pohybovat se. Anebo je v pohybu na jednom místě. Jiný se k němu řítí obrovskou rychlostí a míjí kulisu jednoho horizontu za druhým, aniž by si toho všiml.

Vedle pohybu horizontálního vnímám také pohyb vertikální, pohyb k mým vizím a snům. Je to i pohyb k mým hlubokým neradostným poznáním a propadům do hlubokých propastí rozčarování. Je to horská dráha. Děje se směrem nahoru i dolů. Vertikálně směrem nahoru je to rychlý přísun adrenalinu, endorfinu, blíží se stavu blaženosti.
A čím strměji a bezhlavěji se suneme směrem nahoru, rychle nabíráme výšku a expozici a zapomínáme na kotvení, které nás propojuje v našem těle a životě s těmi ostatními kotvami. Vytváříme prostor pro nekontrolovatelný pád do větší hlubiny, když nastane bouře, otřesy nebo lavina.
Vědomým praktikováním vertikálního dobrodružství, tvoříme pevné jištění s materiální podstatou v těle a v životě. Nemateriálně se propojujeme skrze zdravé energetické smyčky a vlákna s jinými bytostmi.

A potom je tu pohyb na jednom místě………………..je to pohyb v pohybu…….…alchymie pohybu…………vypadá to, jakože se nic neděje v tom co se děje…….pohyb transformační……………chvilka jógy, když se objekt stane pozorovatelem………dech
Vědomí tohoto pohybu je velmi užitečné a můžeme ho praktikovat kdykoliv. Pomocí něho vytváříme pevné jištění a rozeznáváme přesně „Ten“ horizont ke kterému chceme vyběhnout, aniž bychom přecenili své síly, nebo udělali tu horší volbu pro danou chvíli.

Běh se stal mým oblíbeným horizontálním pohybem. A tak běhám, běžím ke svému horizontu, nebo jen tak po lese, poli, kdekoliv. Běhávám do kopců a z kopců. Nejsem v tom úporná a nemám ani moc běžecké cíle. Navíc je pro mě běhání zároveň skvělý výběr kardiovaskulárního tréningu a příležitost na pročistění hlavy. Užívám si pohyb a mé přítomnosti v pohybu.

Mívám běžecké období, když běžím víc, nebo vůbec. Podle okolností, ročního období (neběhávám zatím ve velkých vedrech) a různých jiných časových, pracovních a rodinných okolností.

Kdysi jsem běhávala s otevřenou pusou a nevzpomínám si, jestli se mi podařilo dosáhnout stavů uvolnění a plynutí v běhu tak, jak se mi to děje teď i po zdánlivě krátké době.

Vždy, když vyběhnu po nějaké delší běžecké přestávce je to boj s hlavou, tělem s rytmem dechu. Dýchám výlučně nosem. A než si opět vytrénuji svůj dech a navýším dechový objem, klidně ujdu více metrů rychlým krokem než uběhnu. Ale každý další den je to lepší.

Můj rytmus dechu po delší přestávce bývá: 3 doby na nádech a 6 dob na výdech. V maximální zátěži 3 doby na nádech a 3 na výdech. Mívám sladěný krok a počítání, aby mě to nepletlo. V maximální zátěži mívám pocit, jako bych se nosem nadechovala přes igelitový pytlík a sliznice nosu je tak zduřelá, že vzduch nemá kudy proudit. Ale já už vím, že je to jenom zdání a že se to brzy změní. Stačí 2-3 další běhy a už je to lepší.

Když v běhu vydržím i dva týdny a běhám 3-4x týdně, moje dechová trénovanost parádně stoupne. Nádech je na 6 dob a výdech na 10 až 12, podle terénu. A já běžím jako laňka, zrychlím a užívám si pohyb a lehkost.

Svou trénovanost organizmu poznávám i na svých horských dobrodružstvích, za vertikálním pohybem, když se štrachám na nástup s báglem plným lezeckého vybavení. Už to není utrpení, ale jenom zátěž.

Dech se stal spojencem k naplnění mých snů.

Přejít nahoru